Proč bolí záda mezi lopatkami

Problém mezi lopatkami obvykle bývá důsledkem něčeho dalšího. Například pokud dostatečně nerozpohybujete hrudní páteř, ale držíte ji hodiny v jedné strnulé poloze, mohou trpět mezižeberní svaly a ztuhlá páteř.

Neustálé napětí se drží v oblastech, které k tomu nejsou uzpůsobené. Následuje bolest zad mezi lopatkami, případně bolest zad pod lopatkou, která může být tupá, ale i ostrá.

Nejčastější příčiny bolesti mezi lopatkami:

• Špatné držení těla (ramena vytahovaná k uším, shrbená záda)
• Nevhodné sezení (dlouhodobé, ve špatné poloze, bez přestávek a kompenzačního pohybu)
• Jednostranné nebo lokální zatížení (například pravidelné nošení těžké tašky na jednom rameni)
• Nadměrná zátěž (při fyzické práci nebo sportu bez zahřátí a protahování svalů)
• Mělké dýchání (často spojené se stresem)
• Stres (častá příčina zvýšeného svalového napětí v ramenou a zádových svalech)

Včasné preventivní kroky: úprava pracoviště a správný pohyb

Preventivní kroky slouží k tomu, abyste bolest zad ideálně vůbec nemuseli řešit. Stačí upravit pracovní prostředí a přidat pravidelný a správný pohyb.

Úprava pracoviště

Prostor určený pro práci uzpůsobte tak, abyste nemuseli své tělo udržovat v nepřirozené poloze. Pomůže například:

• Monitor ve výši očí: Obrazovku počítače vždy mějte přímo naproti sobě tak, aby horní hrana monitoru byla co nejvíc v úrovni očí (střed monitoru 15–20 stupňů pod úrovní očí). Vyhnete se tak nevhodnému zaklánění, naklánění nebo otáčení hlavy, což by zatěžovalo krční páteř. Doporučená vzdálenost od monitoru je 45–70 cm.
• Deska stolu: Některé moderní stoly nabízí i možnost nastavit pracovní desku v libovolné výšce. Můžete tak snadno střídat práci vsedě a vestoje. Pokud sedíte, správně vysoko je deska stolu tehdy, když vaše lokty svírají úhel přibližně 90 stupňů a ramena zůstávají uvolněná. U výše umístěné desky hrozí, že budete ramena podvědomě přitahovat k uším a zatěžovat tak oblast krku i zad.
• Ergonomická židle: Pro pohodlné a zároveň správné sezení se vyrábí speciální, takzvané ergonomické židle, které nabízí podporu v rizikových oblastech jako jsou bedra či krk. Správná výška židle se nastaví tak, že chodidla máte opřena plnou plochou o podlahu a kolena svírají úhel přibližně 90 stupňů.

Samotné přestavění stolu ale zázraky nedělá. Cochrane u úpravy pracovního místa ani u polohovacích stolů vliv na bolest horní končetiny nenašel, zatímco u přestávek ano. Berte to tedy jako pohodlí, které vám usnadní vydržet. Hlavní práci odvede pohyb.

Správný pohyb: cviky na bolest zad mezi lopatkami

Pravidelný pohyb je pro tělo zásadní a doporučení Světové zdravotnické organizace ho staví do popředí spolu s omezením času stráveného sezením. Vedle toho vám doporučuju vyzkoušet tyto cviky, které pomáhají rozpohybovat krk, záda a ramena.

Cvičení tu není jako doplněk. Přehled Cochrane o cvičení při bolesti krku uvádí, že cílené posilování krku, lopatkovo-hrudní oblasti a ramen u dlouhodobých potíží pomáhá. Tedy přesně těch svalů, které vás mezi lopatkami bolí.

Mikropřestávky: Každou půlhodinu až hodinu vstaňte a dejte si pauzu, aspoň na pár minut. Během této doby se protáhněte a soustřeďte se i na dech. Protažením těla aktivujete svaly a probudíte je ze ztuhlosti.

Právě krátké přestávky patří k mála opatřením u počítačové práce, u kterých přehled Cochrane našel zmírnění potíží v oblasti krku a horní končetiny. Data jsou zatím slabá, ale směr je jasný.

Cvik 1: Rotace hlavy a paží

• Postavte se, nohy na šíři kyčlí, ruce rozpažené a prsty roztažené.
• Palec pravé ruky směřuje nahoru, palec levé ruky dolů, hlavu otočte vpravo.
• S výdechem otočte hlavu vlevo a plynule zarotujte pažemi, levý palec se tak ocitne nahoře a pravý dole.
• Pohyb provádějte plynule a pomalu s klidným dechem.
• Ramena držte od uší.
• Počet opakování: 10× na každou stranu.

Cvik 2: Úklon hlavy s jemným protažením

• Posaďte se na židli, záda a hlava ve vzpřímené poloze.
• Pravou ruku přiložte shora na levou stranu hlavy. Následně plynule ukloňte hlavu k pravému rameni.
• Můžete přidat tlak rukou, ale jen velmi jemně.
• Ramena nechávejte stažená dolů. Vyčkejte 25–30 sekund.
• Spusťte ruku a vraťte se do původní vzpřímené pozice.
• Opakujte na druhou stranu.
• Počet opakování: 3× na každou stranu.

Cvik 3: Vyhrbení a prohnutí páteře (kočičí hřbet)

• Výchozí pozice na všech čtyřech, dlaně pod rameny, kolena na šířku kyčlí.
• S výdechem vyhrbte záda nahoru a hlavu spusťte dolů mezi paže.
• S nádechem se naopak prohněte a hlavu zvedněte vzhůru.
• Pohyb je plynulý, synchronizovaný s klidným dechem.
• Soustřeďte se na provedení, nikoli na rychlost.
• Počet opakování: přibližně 10×.

Cvik 4: Proplétání jehly

• Výchozí pozice na všech čtyřech, dlaně pod rameny, kolena na šířku kyčlí.
• S nádechem plynule vyrotujte pravou rukou do strany a nahoru, pohledem ruku následujte.
• S výdechem provlečte pravou ruku pod levou paží a položte se na pravé rameno.
• Levá ruka zůstává opřená o zem. Pro silnější protažení ji můžete natáhnout po podlaze ve směru prodloužení páteře. Zůstaňte na tři nádechy a tři výdechy.
• Vraťte se do původní pozice.
• Opakujte na druhou stranu. Počet opakování: 5× na každou stranu.

Pokud si nejste jistí provedením nebo vás cviky samotné nikam neposunou, projdeme je spolu. Věnuju se cvičení na bolavá záda, kde vycházím z toho, co vaše tělo skutečně potřebuje.

Kdy má smysl objednat se na masáž

Masáž funguje jako prevence i jako řešení ve chvíli, kdy bolesti neustupují ani po úpravě pracoviště, ani po pravidelném cvičení. U přetížených mezilopatkových svalů obvykle pomůže sportovní masáž, která jde do hloubky a pracuje s konkrétním svalem.

Pokud se nemůžete uvolnit sami a potřebujete se zbavit ztuhlosti a napětí, je relaxační masáž dobrý způsob, jak přetížené svaly uvolnit. Víc o tom, co s bolestí zad dělám v praxi, najdete v článku Jak se zbavit bolesti zad.

Jsou ale také případy, kdy masáž vhodná není, například když:

• bolest přišla po úrazu či nemoci
• bolest vystřeluje do hrudníku
• máte horečku
• bolest je nesnesitelná

Důležité upozornění: Bolest mezi lopatkami je sice často důsledkem špatného držení těla, svalového přetížení či dlouhodobého sezení, ale může signalizovat i vážné zdravotní problémy. Pokud si nejste jistí příčinou, důrazně vám doporučuju nejdřív zajít za praktickým lékařem.

Nejčastější otázky

Nechcete to řešit sami?

Ozvěte se mi a domluvíme termín. Projdeme spolu, odkud bolest pochází, a ukážu vám, co s ní můžete dělat i doma mezi návštěvami. Napište mi nebo zavolejte.

Zdroje

• Gross A. a kol. (2015): Exercises for mechanical neck disorders. Cochrane Database of Systematic Reviews.
• Hoe V. C. W. a kol. (2018): Ergonomic interventions for preventing work-related musculoskeletal disorders of the upper limb and neck among office workers. Cochrane Database of Systematic Reviews.
• Světová zdravotnická organizace (2020): WHO guidelines on physical activity and sedentary behaviour.

Co je trigger point a jak vzniká

Spoušťový bod, tedy trigger point nebo taky uzel, je citlivé zatuhlé místo, které na dotek působí jako drobná bulka. Najdete ho ve svalech nebo ve fasciích a při stlačení může vyvolat výraznou bolest, která se šíří i do jiných částí těla. Té se říká přenesená bolest.

Jak spoušťový bod vzniká

Za nejčastější příčinu se považuje úraz nebo přetížení svalu. K přetížení dochází často vlivem špatných návyků, jako je dlouhá sedavá práce u počítače, jednostranné zatěžování nebo setrvávání v polohách, kde jsou svaly dlouhodobě zkrácené.

Kde vznikají nejčastěji

Trigger pointy jsou nepříjemné, protože bolí a často omezují hybnost. Nejčastěji se objevují v trapézech, tedy v šíji a horní části zad, dále v bedrech, hýždích a lýtkách. Vzniknout ale můžou i jinde.

Proč způsobují přenesenou bolest

Přenesená bolest znamená, že bolest cítíte jinde, než kde je hmatatelný zdroj podráždění.

Když trigger point stlačíte, může být bolest cítit i ve vzdálenější části těla, protože mozek některé signály nesprávně lokalizuje. Proto vás může bolet třeba hlava, i když citlivý uzel sedí ve ztuhlé šíji.

Mapa přenesené bolesti

Přenesená bolest bývá cítit pořád na stejných místech, typických pro daný sval. Těmto zónám se říká mapa přenesené bolesti, tedy trigger point mapa. U horní části trapézového svalu se bolest často přenáší do týla a spánků, u hýžďových svalů může vystřelovat do stehen či lýtek.

Jak uvolnit trigger point automasáží míčkem

Na uvolnění stačí jednoduché a levné pomůcky, míček nebo pěnový válec. Nejdřív si bod najděte a připravte si pomůcku, se kterou se k němu dostanete.

Jak spoušťový bod najít

Projeďte sval pomalu bříšky prstů napříč jeho vlákny, ne podél. Pod prsty ucítíte tužší pruh, který se od okolní tkáně liší, a v něm místo, které je citlivější než zbytek.

Poznáte ho podle toho, že když na něj zatlačíte, ozve se přesně ta bolest, kterou znáte. Občas i kousek dál, než kde tlačíte. To je nejspolehlivější vodítko, že jste na správném místě.

Postup při automasáži míčkem či válcem

Trapézy a horní část zad: Postavte se ke zdi a umístěte míček mezi zeď a zatuhlé místo. Na citlivém bodu setrvejte jemným tlakem přibližně 30 sekund. Pokud je vám to příjemnější, přidejte místo stálého tlaku jemně krouživý pohyb.

Hýždě: Posaďte se na míček nebo pěnový válec tak, aby působil na postižené místo, a masírujte pomalým krouživým pohybem. V nejcitlivějším bodě se zastavte, povolte svaly a vyčkejte 20 až 40 sekund. Pak stejně procvičte druhou stranu.

Bedra: Tady postupujte opatrně. Míček nikdy netlačte přímo na páteř, pracujte se svaly po jejích stranách. Opřete se zády o zeď, míček umístěte vedle páteře nad pánví a přenášejte na něj váhu jen postupně. V citlivém místě vydržte 20 až 30 sekund.

Lýtka: Válec nebo míček vložte pod lýtko, podepřete se za sebou rukama a pomalu přejíždějte nohou od kotníku ke kolenu. V nejcitlivějším místě vyčkejte 20 až 40 sekund. Opakujte s druhou nohou.

Důležité: U trapézů, hýždí i lýtek procvičte obě strany, i když bolí jen jedna. Na zdravější straně stačí pracovat kratší dobu a s menším tlakem, bolestivé se můžete věnovat trochu víc. Hranici snesitelné bolesti ale nepřekračujte.

Jak často cvičit

Pravidelné krátké cvičení bývá účinnější než dlouhé nárazové.

• Cvičte 3 až 5× týdně, ideálně denně nebo každý druhý den.
• Jednomu cviku věnujte 5 až 10 minut na celou oblast, tedy oba trapézy, hýždě nebo lýtka dohromady.
• Na jeden bod 1 až 3 opakování za sebou, vždy 20 až 40 sekund tlaku. Mezi opakováními se krátce uvolněte.

Čekejte úlevu, ne zázrak. Přehled studií o práci s válcem a míčkem uvádí dočasné zvětšení rozsahu pohybu a lepší pocit z regenerace, účinek ale drží krátce. Proto se vyplatí dělat to pravidelně a doplnit to pohybem, který příčinu odstraní.

Kdy raději vyhledat terapeuta

Některé body si sami uvolníte jen těžko. Když leží hluboko ve svalu, jsou na špatně dostupném místě, jsou příliš citlivé nebo se bojíte pořádně zatlačit.

V takové chvíli se ozvěte. Při terapii spoušťových bodů zdroj bolesti přesně najdu, mám na něj lepší přístup i nástroje a umím nastavit správnou intenzitu tlaku. Trigger point masáž je cílená, pracuje se s jedním místem, ne s celými zády. Často to kombinuju se sportovní masáží, která pracuje s celým přetíženým svalem, ne jen s jedním bodem.

I tady platí, že jde o úlevu, ne o kouzlo. Přehled studií o tlakové technice našel zlepšení citlivosti na tlak, u vnímané bolesti ale byly výsledky slabší. Bez odstranění příčiny se body vracejí.

Pokud bolest přetrvává, zhoršuje se, nebo si nejste jistí, jestli jde opravdu o spoušťový bod, poraďte se nejdřív s lékařem.

Nejčastější otázky

Nedaří se to uvolnit?

Ozvěte se mi a podíváme se na to spolu. Najdu, odkud bolest opravdu pochází, uvolním ji a ukážu vám, jak si místo udržet průchodné i doma. Napište mi nebo zavolejte.

Zdroje

• Martínez-Aranda L. M. a kol. (2024): Effects of Self-Myofascial Release on Athletes‘ Physical Performance: A Systematic Review. Journal of Functional Morphology and Kinesiology.
• Lu W. a kol. (2022): Effect of ischemic compression on myofascial pain syndrome: a systematic review and meta-analysis. Chiropractic & Manual Therapies.

Většina lidí dnes dýchá způsobem, který tělu dlouhodobě neprospívá. A často si to vůbec neuvědomujeme. Dech přitom není jen výměna kyslíku, ovlivňuje držení těla, napětí ve svalech, míru stresu, i to, jak se cítíme během dne.

Oxygen Advantage ukazuje, jak se vrátit k efektivnějšímu a přirozenějšímu dýchání.

Co znamená „špatné dýchání“

Špatné dýchání není jen o tom, že dýcháme „málo“ nebo „špatně“. Často jde spíš o kombinaci několika faktorů:

• dýchání převážně do hrudníku místo do břicha
• zvedání ramen při nádechu
• příliš rychlý dech
• dýchání ústy místo nosem

Tento způsob dýchání je pro tělo náročnější. Aktivuje spíš pomocné dýchací svaly (šíje, trapézy) a méně zapojuje bránici, která by měla být hlavním hráčem. Dlouhodobě tak může vést k únavě, napětí a snížení celkové efektivity dýchání.

Jak jsme se to naučili

Nikdo se nenarodil s „špatným dechem“. Jako děti dýcháme přirozeně – hluboce, klidně, s aktivní bránicí.

Postupně ale přichází změny:

• dlouhé sezení
• stres
• nedostatek pohybu
• neustálé napětí

Tělo se přizpůsobí. Dech se zrychlí, zkrátí a přesune do horní části hrudníku. A protože je to postupný proces, většina lidí si ho ani nevšimne. Tento nový dechový stereotyp se pak stává normou, i když tělu dlouhodobě nevyhovuje.

Dech a držení těla

Dech úzce souvisí se stabilitou trupu. Bránice spolupracuje s břišní stěnou, pánevním dnem a hlubokými svaly zad. Společně vytvářejí tlak, který stabilizuje páteř.

Když bránice nefunguje správně:

• tělo ztrácí stabilitu
• záda přebírají zbytečnou práci
• vzniká napětí v bedrech, šíji i ramenou

Proto se problémy s dýcháním často promítají do bolestí zad. Tělo si začne pomáhat náhradními strategiemi, které sice krátkodobě fungují, ale dlouhodobě vedou k přetížení a diskomfortu.

Dech a stres

Dech je také jedním z nejrychlejších způsobů, jak ovlivnit nervový systém.

Rychlé a mělké dýchání:
→ aktivuje stresovou reakci
→ zvyšuje napětí v těle

Naopak klidný, pomalý dech:
→ podporuje regeneraci
→ zklidňuje mysl
→ snižuje napětí

Není náhoda, že když jsme ve stresu, dech se zrychlí. A stejně tak není náhoda, že když zpomalíme dech, uklidní se i tělo.

Právě s tímto principem pracuje metoda Oxygen Advantage, která využívá vědomé zpomalení a zjemnění dechu k ovlivnění nervového systému. Pomáhá tělu přepnout z režimu napětí do režimu regenerace a postupně obnovit přirozený dechový vzorec.

Proč je důležité dýchat nosem

Nos není jen „alternativa“ k ústům.

Má konkrétní funkce:

• filtruje vzduch
• zvlhčuje ho
• pomáhá regulovat jeho tok

Dýchání nosem zároveň přirozeně zpomaluje dech a zlepšuje jeho efektivitu. Dýchání ústy je rychlejší, povrchnější a často spojené s vyšším napětím. avíc může vést k přesušení sliznic, horší toleranci zátěže a menší kontrole nad dechem při běžných denních aktivitách.

Jak to změnit

Dobrá zpráva je, že dech lze ovlivnit poměrně rychle.

Začít můžete jednoduše:

• lehněte si na záda
• položte ruce na břicho
• dýchejte nosem
• sledujte, zda se břicho při nádechu zvedá

Nesnažte se dech řídit silou. Spíš ho pozorujte a jemně usměrňujte. Postupně si tělo začne znovu připomínat, co už jednou umělo. Krátké, pravidelné chvíle vědomého dýchání během dne mohou mít překvapivě velký efekt.

Závěrem

Dech je něco, co děláme celý život – a přesto mu často nevěnujeme pozornost. Přitom právě dech stojí na začátku mnoha problémů i jejich řešení. Jak říká Frank Forencich, tělo není stroj, ale živý systém, který se neustále přizpůsobuje.

A dech je jedním z jeho nejzákladnějších nástrojů. Možná proto dává smysl začít právě tady – u něčeho tak jednoduchého, a přitom zásadního.

Zdroje

• Patrick McKeown – Atomic Focus
• Oxygen Advantage (oxygenadvantage.com)
• humananimal.earth

Lidský pohyb jako návrat k přirozenosti

Když sledujete miminko, jak leží na zemi a pomalu zvedá hlavu, vidíte zázrak pohybu v nejčistší podobě. Každý jeho nádech, každý malý pohyb paže či nohy má smysl. Nic není zbytečné, nic není navíc.

Dýchá přirozeně, břichem, s volnou bránicí. Tělo se ladí, organizuje, učí rovnováze. A právě tady začíná filozofie DNS.

Co se ztrácí, když vyrosteme

Postupem času se učíme sedět, spěchat, stresovat. Přestáváme se hýbat s lehkostí a ztrácíme schopnost dýchat tak, jak jsme to uměli jako děti.

Bránice, náš hlavní dýchací sval, se místo přirozeného pohybu do všech směrů stává ztuhlou „přepážkou“. Nádech stoupá do hrudníku, ramena se zvedají, břicho se stahuje.

Tělo reaguje přetížením – napětím v bedrech, šíji, ramenou. Dýchání se zrychluje, zkracuje a ztrácí svou inteligenci.

Princip DNS: návrat k vývojovým vzorcům

Metoda DNS, kterou vyvinul prof. Pavel Kolář, vychází z poznání, že pohybové vzorce uložené v centrální nervové soustavě jsou vrozené. Neučíme se tedy nic „nového“ – spíš znovu objevujeme to, co v těle bylo od začátku.

DNS pracuje s tím, že stabilita předchází pohybu. Teprve když je bránice v kontaktu s břišní stěnou a pánevním dnem, tělo se může hýbat efektivně, bez přetížení. Dech není oddělený od pohybu – je jeho základem.

Dech jako základ stability

Když se na takové dýchání podíváme blíž, zjistíme, že nejde jen o samotný dech. Miminko při nádechu vytváří v těle jemný tlak, který stabilizuje páteř a pomáhá organizovat pohyb celého trupu. Bránice, břišní stěna, pánevní dno a hluboké svaly zad spolupracují jako jeden celek.

Právě tato spolupráce je jedním ze základních principů DNS. Stabilita těla nevzniká silovým zatnutím svalů, ale dobře koordinovaným tlakem uvnitř trupu. Díky tomu může být pohyb zároveň stabilní i volný.

U mnoha dospělých se tento přirozený mechanismus postupně ztrácí. Tělo pak stabilitu hledá jinde – v přetížených zádech, ramenou nebo šíji.

Jak to vypadá v praxi

V praxi DNS znamená návrat k jednoduchosti. Klient leží na zádech, břicho se zvedá při klidném nádechu, hrudník zůstává měkký, žebra se rozvíjejí do stran. Zpevnění vzniká zevnitř – bez vědomého „zatnutí“.

Teprve potom přichází pohyb: zvednutí paže, otočení, přechod do kleku. Každý krok vychází z přirozené opory o zem, z dechu, který tělo propojuje.

Proč to funguje

DNS obnovuje vztah mezi dechem, stabilitou a vnímáním těla. Když bránice znovu začne pracovat správně, mění se všechno:

• tlak v těle se rozloží rovnoměrně,
• páteř dostává přirozenou oporu,
• a svaly přestanou přetěžovat to, co má být v klidu.

Často to vede nejen k úlevě od bolesti, ale i k pocitu větší klidnosti a přítomnosti. Jak často říká Frank Forencich, tělo je inteligentní ekosystém, ne stroj s výměnnými díly. DNS nám připomíná, že v pohybu nemusíme hledat výkon, ale rovnováhu.

Jak s tím začít

Nemusíte hned znát všechny principy. Stačí začít vnímat svůj dech. Lehněte si na záda, položte ruce na břicho a pozorujte, kam dech proudí. Nechte tělo dýchat – nehoňte ho, neřídíte ho.

Časem zjistíte, že čím méně se snažíte, tím víc se tělo probouzí. A možná si uvědomíte, že návrat k přirozenosti není krok zpět. Je to návrat domů.

Závěrem

DNS není jen metoda pro fyzioterapeuty nebo sportovce. Je to způsob, jak znovu cítit tělo v souvislostech. Jak se znovu naučit dýchat jako dítě – s důvěrou, lehkostí a přirozenou silou.

Zdroje

• Rehabilitation Prague School – metoda DNS (rehabps.com)
• humananimal.earth

V tomto článku se s vámi podělím o to, co se mi v praxi osvědčilo – u klientů i u mě samotného.

Proč nás záda bolí

Většinou se potkávám s těmito problémy:

• Sezení u počítače – tělo je ztuhlé, svaly oslabené i přetížené.
• Oslabený střed těla – hluboké svaly, které mají držet páteř, nepracují tak, jak by měly.
• Stres a dech – když dýcháme mělce, tělo je v napětí a záda to odnesou.
• Málo přirozeného pohybu – chybí chůze, rotace, práce s vlastní vahou.

Když toto všechno dám dohromady, není divu, že za mnou chodí tolik lidí s bolestí zad.

Co se mi osvědčilo: 4 kroky k úlevě

1. Uvolnění

Masáž, mobilizace nebo práce s trigger pointy dokáže přinést rychlou úlevu. Zlepšuje prokrvení, rozhýbe ztuhlé svaly a klient se hned cítí lehčí. Často mi lidé říkají, že po masáži se konečně nadechli „do zad“.

2. Posílení

Tady je klíč k dlouhodobému výsledku. Pokud jen uvolníme svaly, ale neposílíme střed těla a hluboké stabilizátory, bolest se vrátí. Proto s klienty dělám kalisteniku a využívám kettlebell. Nemusíte zvedat stovky kilo – jde o správný pohyb, který tělu vrátí sílu. Moc se mi to vyplácí.

3. Mobilita a dech

Dech je pro mě základ. Jak dýcháme, tak se i hýbeme. Správná dechová práce dokáže uvolnit napětí a zlepšit držení těla. K tomu přidávám cviky na mobilitu, aby páteř i klouby měly dostatek prostoru.

4. Každodenní návyky

Největší změny přichází tehdy, když lidé zavedou malé úpravy do běžného dne. Krátká pauza od počítače, pár minut protažení nebo vědomý dech – to všechno hraje roli. A já toto svým klientům a známým doporučuji stejně jako vám.

Tři jednoduché cviky, které můžete zkusit hned

1. Twist v lehu
Lehněte si na záda, ruce do kříže, pokrčte nohy a nechte je padnout na jednu stranu. Cítíte příjemné protažení v páteři a bocích.

2. Dech do břicha
Lehněte si, položte ruku na břicho a zkuste nadechnout tak, aby se ruka zvedla. Pomáhá to zapojit hluboké svaly a uvolnit záda.

3. Kočka-kráva
Klek na všechny čtyři, s nádechem vyhrbit páteř, s výdechem ji prohnout. Hezký a funkční způsob, jak ji rozhýbat.

Kdy je čas vyhledat pomoc

Pokud bolest trvá týdny, brání vám v běžném životě nebo se přidává mravenčení do rukou či nohou, je dobré řešit to s odborníkem. Nečekejte, že to „samo přejde“.

Závěrem

Bolesti zad nejsou něco, s čím bychom se měli smířit. Mám zkušenost, že kombinace uvolnění, posílení a práce s dechem funguje nejlépe. Když tělu vrátíme pohyb, který potřebuje, odvděčí se nám.

Pokud se chcete zbavit bolesti zad rychleji, rád vám pomůžu – ať už masáží, tréninkem nebo dechovou prací. Domluvte si termín a společně najdeme cestu, jak vrátit tělu lehkost a energii.